Úkol: Nakresli číslici "7" v simulátoru. Zapni režim "Binární" a pak "Kontinuální". Pozoruj číselné hodnoty v mřížce (hover myší).
Zjištění: V binárním režimu jsou hodnoty pouze:
V kontinuálním režimu: Jaký rozsah hodnot vidíš?
Úkol: Vybarvuj políčka štětcem s intenzitou 0.5 (středně šedá).
Vysvětli: Co představuje hodnota 0.5 v reálném světě (například na fotce)?
Hypotéza: Síť s kontinuálními daty (0.0-1.0) bude lepší než s binárními (0/1), protože:
Nákres: Nakresli stejnou číslici ve dvou stylech:
Binární (jen černá/bílá)
Kontinuální (stupně šedi)
Nakresli rozmazanou "5" nebo "S" – něco, co může být nejasné. Spusť rozpoznání (🔍 Rozpoznat).
Zapiš hodnoty 3 nejvyšších pravděpodobností:
| Číslice | Pravděpodobnost (%) |
|---|---|
Interpretace: Sčítají se všechny pravděpodobnosti na 100 %?
Nakresli krásně čitelnou "0". Pak nakresli nečitelnou čmáranici.
| Scénář | Nejvyšší pravděpodobnost (%) | Důvěryhodnost |
|---|---|---|
| Čitelná "0" | ||
| Čmáranice |
Závěr: Co znamená, když je nejvyšší pravděpodobnost jen 30 %?
Vzpomeň si na MLP Builder: Tam výstup udával binární kód číslice (např. 0101 = 5).
Tady MLP Grayscale: Výstup dává pravděpodobnost pro každou číslici (0-9).
Která metoda je lepší pro nejisté případy?
Zdůvodnění:
Pro každou číslici nakresli různé varianty – tenké, tlusté, nakloněné...
Parametry: Learning Rate 0.5, zapni Auto Train.
| Metrika | Po 100 epochách | Po 500 epochách |
|---|---|---|
| Chyba | ||
| Chování grafu |
Test generalizace: Nakresli číslici, kterou jsi netrénoval. Rozpozná ji síť?
Klikni na "📥 Načíst 0-9" pro nahrání kompletního datasetu.
Porovnání: Jak se změnila přesnost rozpoznání po načtení kompletního datasetu?
Pro každý pokus: Smaž data, načti 0-9, resetuj váhy, nastav Learning Rate, spusť 200 epoch.
| Learning Rate | Konečná chyba | Stabilita grafu | Poznámka |
|---|---|---|---|
| 0.1 | |||
| 0.5 | |||
| 0.9 |
Nakresli graf chyby pro Learning Rate 0.9:
Popis: Je křivka hladká nebo skáče? Proč?
Který Learning Rate fungoval nejlépe?
Zdůvodnění:
Síť má固定nou architekturu: 25 vstupních neuronů (5×5 mřížka), 15 skrytých neuronů, 10 výstupních neuronů (0-9).
Výpočet: Kolik vah má tato síť celkem?
Vrstva 1 → 2: × = vah
Vrstva 2 → 3: × = vah
Celkem: vah
Kdybys měl/a navrhnout síť s 30 skrytými neurony místo 15:
Kolik by měla vah?
Očekávání: Byla by lepší?
Diskuze: Reálné obrázky mají miliony pixelů (např. 1920×1080). Proč tady používáme jen 25 pixelů?
Trade-off: Co bychom získali a ztratili zvětšením na 10×10 mřížku?
| Výhody | Nevýhody |
|---|---|
V režimu Rozpoznání najed myší na některé skryté neurony a sleduj, jak se mění vstup.
Hypotéza: Každý skrytý neuron má "preferenci" pro určitý vzor (např. svislá čára, kolečko).
Představ si: Místo plně propojené sítě použijeme "posuvné okno" 3×3, které hledá malé vzory.
Výhoda:
| Aspekt | MLP (tato síť) | CNN (příští krok) |
|---|---|---|
| Propojení | ||
| Vhodné pro | ||
| Počet vah |
Co tě překvapilo nejvíc při práci s grayscale sítí?
Jaký je největší rozdíl oproti binárnímu MLP Builderu?